English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文 日本

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Základní zásady výuky psychické autoregulace dětem a mládeži
 

Základní zásady výuky psychické autoregulace dětem a mládeži

V. V. Antonov


Nashromážděné zkušenosti různých forem výuky psychické autoregulace dětem a mládeži nám umožnily zformulovat následující doporučení:

1. Cílevědomá etická práce, kterou instruktor vede zásadně na podkladě výuky psychické autoregulace, musí u žáků vytvářet mravní základy.

2. Můžeme sestavovat skupiny jak pouze z dětí nebo mládeže, tak i spolu s jejich rodiči. V posledně jmenovaném případě je program zaměřen na děti, ale rodiče se takových cvičení ochotně zúčastňují. Jedním z kladů druhé varianty práce je vznik společných zájmů v rodině a překonání její roztříštěnosti.

3. Bez zvláštních doporučení lékaře nelze s dětmi a mládeží provádět cvičení s reflexogenními zónami emocionálně volní sféry (s výjimkou nejjednodušších cvičení s anáhatou). Důvodem je to, že tato cvičení nejsou slučitelná s požíváním alkoholu v době trvání kurzu cvičení a po jeho skončení. Přičemž nelze zaručit, že děti a dospívající, kteří v současnosti projevují zájem, budou toto pravidlo dodržovat i v následujících letech.

4. V práci s dětmi bychom neměli klást důraz na vysoké výkony, ale především na rozšíření obzoru, na co nejširší informovanost žáků, která by jim pomohla při volbě životní dráhy, až dospějí.

Obohacujte cvičení estetikou a sportem!

Můžete je doplnit tancem, hudbou, fotografováním, malováním, turistikou, otužováním, ekologií, literaturou a filozofií — v závislosti na znalostech a schopnostech instruktora.

Práci různě specializovaných skupin je naopak možno obohatit o prvky psychické autoregulace.

5. Děti do dvanácti let není vhodné učit šavásanu. (Výjimka z tohoto pravidla je možná pouze na lékařské doporučení; a provádět takové seance s dětmi může pouze odborný lékař. Důvodem je to, že u některých dětí se projevuje ztížený výstup z hlubokých relaxací).

6. Speciálně školení lékaři mohou používat cvičení s reflexogenními zónami emocionálně volní sféry a dalších podobných technik k léčení některých dětských neurologických a psychických chorob. Zvláště účinná je tato metoda při korekci poruch socializace.

7. Děti a mládež si nejsnadněji osvojují cvičení s obrazovými představami. Obtížnější je pro ně obvykle ovládání koncentrace. Zároveň však právě výuka koncentrace je zvláště důležitá pro zlepšení školního prospěchu. Značnou pomoc v tomto ohledu může poskytnout vyloučení z jídelníčku zabíjené (to jest, připravované z těl zabitých zvířat) potravy se současným zvýšením bílkovin mléčného a vaječného původu. Toto doporučení bude ve všech ohledech prospěšné i všem lidem bez výjimky.

8. Zajímavý kladný efekt vytváří přítomnost (ale ne rovnoprávná účast) dětí při cvičení skupin dospělých v přírodě, kde se učí jejich rodiče. Není-li dětem nic vnucováno, vzniká u nich důležitý mechanismus učení — napodobování. Učí se šetrnému vztahu k přírodě a ke všem projevům života, získávají návyky pro stanování, rozdělávání ohně a přípravu jídla na něm, učí se disciplíně (časné ranní vstávání, rozcvička, ranní koupání atd.), učí se vidět krásu přírody a slaďovat se s ní, snadno si osvojují otužovací procedury, např. samy trvají na účasti v “mrožování”* (koupání venku v zimě) spolu s dospělými [6, 9]

Pokud jde o “mrožování” dětí, zdůrazňuji následující. Tato otužovací metoda umožňuje rozšířit škálu teplotního komfortu pro rostoucí organismus na celý život, otužit ho. Ale její používání se musí nezbytně provádět za dodržení následujících podmínek:

a) naprostá dobrovolnost ze strany dítěte, vylučující jakékoliv přemlouvání; dítě samo, lépe než ostatní ví, kdy je na to jeho organismus připraven;

b) kladné emocionální ladění všech přítomných dospělých;

c) nedopustit pokusy léčit “mrožováním” (stejně tak i poléváním studenou vodou) děti oslabené dlouhou nemocí. “Mrožování” je účinné při léčbě některých lokálních chorobných procesů u těch dětí, které momentálně doslova “hýří zdravím”. Při tom je léčebným mechanizmem bioenergetický stres jako odpověď na “útok chladu”. Ale organismus oslabený dlouhou nemocí nemá energetický potenciál, který by zajistil nastartování uvedeného energetického procesu. V těchto případech bývá naopak účinná horká koupel, parní lázeň nebo sauna.


Základní zásady výuky psychické autoregulace dětem a mládeži

V. V. Antonov


Nashromážděné zkušenosti různých forem výuky psychické autoregulace dětem a mládeži nám umožnily zformulovat následující doporučení:

1. Cílevědomá etická práce, kterou instruktor vede zásadně na podkladě výuky psychické autoregulace, musí u žáků vytvářet mravní základy.

2. Můžeme sestavovat skupiny jak pouze z dětí nebo mládeže, tak i spolu s jejich rodiči. V posledně jmenovaném případě je program zaměřen na děti, ale rodiče se takových cvičení ochotně zúčastňují. Jedním z kladů druhé varianty práce je vznik společných zájmů v rodině a překonání její roztříštěnosti.

3. Bez zvláštních doporučení lékaře nelze s dětmi a mládeží provádět cvičení s reflexogenními zónami emocionálně volní sféry (s výjimkou nejjednodušších cvičení s anáhatou). Důvodem je to, že tato cvičení nejsou slučitelná s požíváním alkoholu v době trvání kurzu cvičení a po jeho skončení. Přičemž nelze zaručit, že děti a dospívající, kteří v současnosti projevují zájem, budou toto pravidlo dodržovat i v následujících letech.

4. V práci s dětmi bychom neměli klást důraz na vysoké výkony, ale především na rozšíření obzoru, na co nejširší informovanost žáků, která by jim pomohla při volbě životní dráhy, až dospějí.

Obohacujte cvičení estetikou a sportem!

Můžete je doplnit tancem, hudbou, fotografováním, malováním, turistikou, otužováním, ekologií, literaturou a filozofií — v závislosti na znalostech a schopnostech instruktora.

Práci různě specializovaných skupin je naopak možno obohatit o prvky psychické autoregulace.

5. Děti do dvanácti let není vhodné učit šavásanu. (Výjimka z tohoto pravidla je možná pouze na lékařské doporučení; a provádět takové seance s dětmi může pouze odborný lékař. Důvodem je to, že u některých dětí se projevuje ztížený výstup z hlubokých relaxací).

6. Speciálně školení lékaři mohou používat cvičení s reflexogenními zónami emocionálně volní sféry a dalších podobných technik k léčení některých dětských neurologických a psychických chorob. Zvláště účinná je tato metoda při korekci poruch socializace.

7. Děti a mládež si nejsnadněji osvojují cvičení s obrazovými představami. Obtížnější je pro ně obvykle ovládání koncentrace. Zároveň však právě výuka koncentrace je zvláště důležitá pro zlepšení školního prospěchu. Značnou pomoc v tomto ohledu může poskytnout vyloučení z jídelníčku zabíjené (to jest, připravované z těl zabitých zvířat) potravy se současným zvýšením bílkovin mléčného a vaječného původu. Toto doporučení bude ve všech ohledech prospěšné i všem lidem bez výjimky.

8. Zajímavý kladný efekt vytváří přítomnost (ale ne rovnoprávná účast) dětí při cvičení skupin dospělých v přírodě, kde se učí jejich rodiče. Není-li dětem nic vnucováno, vzniká u nich důležitý mechanismus učení — napodobování. Učí se šetrnému vztahu k přírodě a ke všem projevům života, získávají návyky pro stanování, rozdělávání ohně a přípravu jídla na něm, učí se disciplíně (časné ranní vstávání, rozcvička, ranní koupání atd.), učí se vidět krásu přírody a slaďovat se s ní, snadno si osvojují otužovací procedury, např. samy trvají na účasti v “mrožování”* (koupání venku v zimě) spolu s dospělými [6, 9]

Pokud jde o “mrožování” dětí, zdůrazňuji následující. Tato otužovací metoda umožňuje rozšířit škálu teplotního komfortu pro rostoucí organismus na celý život, otužit ho. Ale její používání se musí nezbytně provádět za dodržení následujících podmínek:

a) naprostá dobrovolnost ze strany dítěte, vylučující jakékoliv přemlouvání; dítě samo, lépe než ostatní ví, kdy je na to jeho organismus připraven;

b) kladné emocionální ladění všech přítomných dospělých;

c) nedopustit pokusy léčit “mrožováním” (stejně tak i poléváním studenou vodou) děti oslabené dlouhou nemocí. “Mrožování” je účinné při léčbě některých lokálních chorobných procesů u těch dětí, které momentálně doslova “hýří zdravím”. Při tom je léčebným mechanizmem bioenergetický stres jako odpověď na “útok chladu”. Ale organismus oslabený dlouhou nemocí nemá energetický potenciál, který by zajistil nastartování uvedeného energetického procesu. V těchto případech bývá naopak účinná horká koupel, parní lázeň nebo sauna.


<<< >>>
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt