English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Je Bůh poznatelný?
 

Kniha Vojína Ducha/Je Bůh poznatelný?


PŘÍLOHA-KOMENTÁŘ:
Je Bůh poznatelný?

Vladimir Antonov

Je Bůh poznatelný? — Ano, ale ne pro všechny.

Abychom Ho mohli poznat, je na začátku důležité mít o Něm správnou představu.

Pokud Ho například chápeme jako neviditelného létajícího stařečka, sedícího na obláčku nebo dokonce na královském trůnu, jednoduše na nebi, nebo na nějaké jiné planetě, nebo tak nějak podobně na stejné intelektuální úrovni, — pak je On nepoznatelný. Protože takový Bůh neexistuje!

Nic společného Bůh také nemá s lístkem trojlístku; ale i taková fantazie dokonce existuje mezi katolíky!

Ale Bůh doopravdy je. Jenom je jiný. A aby bylo možné Ho poznávat a zkoumat, je zapotřebí, aby k tomuto tématu zaujímali stanovisko ne fanatici té či oné náboženské sekty, ale jmenovitě vědci — tj. lidé, kteří mají široký vědecký přehled a znalosti, včetně znalostí o stavbě mnohorozměrného vesmíru.

Ještě je třeba vzít v úvahu, že dokonce ani s pomocí nejmodernějších současných přístrojů poznat Boha není možné. On je Vědomí (Duch) — a Jeho poznání je uskutečnitelné pouze lidským vědomím, rozvinutým do odpovídající úrovně.

A k tomu je potřebné:

a) mít adekvátní představy o tom, kam a jakým směrem je třeba zaměřit hledání,

b) mít odpovídající osobní kvality dostatečné k tomu, aby nám On dovolil přiblížit se k Sobě; řeč je především o etické bezchybnosti a dostatečné úrovni zjemnělosti vědomí,

c) mít veškerý souhrn znalostí o metodách sebezdokonalování v psychoenergetickém úhlu záběru, a také odpovídající úroveň vyspělosti v tomto směru.

Existují sekty, ve kterých, poznatelnost Boha člověkem úplně popírají. Více než to, můžou tam dokonce zakazovat osobní úsilí při duchovním sebezdokonalování: vždyť od toho je, prý, možné zpychnout, a to je — nejstrašnější hřích! Jsou povoleny jenom nekonečné modlitby-doprošování spásy od pozemských běd a hrůz blížícího se pekla… Je pochopitelné, že pro členy takovýchto sekt je Bůh také nepoznatelný!

Nepoznatelný je On také pro ty, kteří hledají jen osobní «spasení» v ráji; přičemž ráj, jak se domnívají, si zajistí horlivým opakováním manter, modliteb nebo nějakými podobnými činnostmi typu účasti na těch nebo jiných obřadech.

Ale ne: Bůh si od každého z nás jmenovitě přeje usilování o Dokonalost, podobnou Dokonalosti Tvůrce! Vždyť právě to nám přikázal Ježíš Kristus: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš Otec Nebeský! (Mt 5:48)

Přičemž Ježíš učil, že Království Nebeské (tj. Příbytek Tvůrce) se získává právě osobními duchovními úsilími a že právě ti, kteří taková úsilí vynakládají, Ho uchvacují! (Mt 11:12)*

Já a Otec jsme Jedno, — říkal o Sobě Ježíš (J 10:30). A učte se ode Mne! (Mt 11:29)

… Ale někdy je možné slyšet takovou otázku: Ale k čemu to ON potřebuje?…

O tom všem jsme už mnohokrát mluvili v našich knihách, filmech, článcích [2-3,5-7,10-12]. Proto se teď omezíme pouze na krátký výčet základních situací.

* * *

Bůh — v aspektu Tvůrce — nemá ve skutečnosti ani tu nejmenší shodu s lidským vzhledem, ani se vzhledem jakéhokoliv zvířete! On je v prostoru rozměrově nekonečný a v rozměrech času věčný Živý Oceán Vědomí, vnímaný jako nejtenčí Živé Světlo (nebo Světlo-Oheň), existující v nejhlubší vrstvě mnohorozměrného Vesmíru*. On je skutečně dokonalý! Ale, přesto se On nachází ve stavu Svého dalšího rozvoje.

Právě kvůli tomu Tvůrce vytváří ze zásob protomaterie, uložených v kosmickém prostoru, — materiální „ostrůvky“: hvězdy a planety. A potom na planetách, které jsou k tomu vhodné, osídluje materiální těla — počátky duší.

Materiální organická těla Jím vytvořená, mají schopnost sebereprodukce — prostřednictvím pohlavních a jiných druhů rozmnožování. Více než to, prostřednictvím Jím řízeného mechanizmu genetických mutací dochází k procesu vytváření nových biologických druhů.

To znamená, že na osídlené planetě probíhají dva paralelní procesy evoluce:

a) evoluce rostlin a ostatních organických forem života a

b) evoluce duší vtělených do těchto těl, které se převtělují do stále složitěji uspořádaných organických forem.

Korunou takového procesu rozvoje duší (individuálních vědomí) je člověk. Úkolem lidí je usilovat o rozvoj sama sebe k Božské Dokonalosti s následným Splynutím s Prvotním Vědomím. Právě kvůli tomu také existuje veškerý «projevený» svět Stvoření a všechno, co v něm vzniká: vždyť prostřednictvím této závěrečné etapy evoluce individuálních vědomí, vlévajících se v Něho, splývajících s Ním, — náš Tvůrce obohacuje sám Sebe stále novými a novými dokonalými Dušemi.

Tímto způsobem je také objasněno, že Prvotní Vědomí, nazývané Tvůrcem, Bohem Otcem a jinými jmény v různých lidských jazycích, je vlastně kolektivní «My» Všech, kteří se do Něho vlili.

A Ti, Kteří znovu přicházejí z Příbytku Prvotního Vědomí — do Stvoření především kvůli poskytování duchovní pomoci vtěleným bytostem, se jmenují Svatí Duchové*. Těch, kteří pracují na Zemi, je velmi mnoho. Biografie některých z nich jsou uveřejněny v knize [5].

Jestliže se takový Představitel Tvůrce kvůli tomu, aby nám ještě efektivněji pomáhal, vtělí do lidského těla, — nazývají Ho (v různých jazycích) Mesiášem, Kristem, Avatarem.

* * *

Souhrn popisovaných procesů na všech pro to vhodných planetách nekonečného vesmíru — to je nejdůležitější prvek Evoluce Vesmírného Vědomí: Evoluce Boha v aspektech Tvůrce a všeho Absolutna.

Proto úkol každého člověka nespočívá v tom, aby «jednoduše žil», veselil se a rozmnožoval (v lepším případě), a také ne v tom, aby se snažil dostat do ráje, ale v tom, aby aktivně rozvíjel sám sebe, aby usiloval k Dokonalosti stanovené Bohem.

Co je třeba udělat pro realizaci tohoto úkolu?

Zaprvé — je nutné se naučit a osvojit si etické principy života na Zemi, které nám doporučil Bůh. Zde je hlavní — zničit vlastní egocentrizmus. Vždyť právě on je základem množství našich neřestí a neštěstí, včetně ziskuchtivosti, ambicióznosti, závistivosti, urážlivosti, žárlivosti, mstivosti, rozčilenosti, hněvivosti atd. Je nutné se snažit tyto svoje duševní vlastnosti analyzovat rozumem — a zápasit s nimi v sobě, včetně zapojení metody pokání*.

Za pomoci rozumu je radno v sobě dopodrobna zamezit převládání negativních myšlenkových dominant, například: špatného smýšlení o někom nebo o něčem. Pokud takové myšlenky vznikají — je třeba jednoduše neprodleně přepnout myšlenkový proces na pozitivní směr: na přemýšlení o boji se svými nedostatky, o dalších úsilích na duchovní Cestě, o Bohu, o pomoci druhým.

Ale vypořádat se s takovými nedostatky je těžké bez používání speciálních metod psychické autoregulace [4], založených na práci s čakrami. Upřesním: všechny uvedené nedostatky zmizí, jestliže se — současně s intelektuální prací — budeme učit žít duchovním srdcem.

Pro úspěch na duchovní Cestě je zásadně důležitý rozvoj intelektu. Bez něj se téma boje se svými nedostatky jeví jako neuskutečnitelný úkol! A je třeba si také uvědomit, že neschopnost ohromných mas lidí pochopit lživost různorodých sektářských pseudoduchovních koncepcí vzniká u těchto lidí také v důsledku chybění vlastnosti, které se říká moudrost.

Láska, Moudrost a Síla plus mezní Zjemnělost vědomí — to jsou základní vlastnosti Tvůrce a Jeho Představitelů. Proto, usilujeme-li o Dokonalost, musíme rozvíjet sami sebe právě tímto směrem.

Dokonalost v aspektu Lásky dosáhneme především prostřednictvím soucitu ke všem bytostem a péčí o ně, a také rozvíjením sama sebe jako duchovního srdce. Pomáhej všem ve všem dobrém a snaž se nikdy nikomu v ničem neubližovat! — přijetí a plnění tohoto principu může významně urychlit naše zdokonalování v daném směru.

Moudrost člověk získává nahromaděním prospěšných znalostí a tvořivostí. Je velmi důležité, aby intelektuální činnost byla zaměřena nejen na pomoc sobě, ale byla prvkem služby Bohu, což se projevuje ve službě lidem, především — duchovní.

Silový aspekt vědomí je přímo závislý na jeho velikosti. Individuální vědomí (duše) má schopnost nejen kvalitativních změn typu rozvoje nebo zlikvidování těch nebo jiných vlastností a kvalit. Ale může také růst (nebo se zmenšovat) rozměrově. Proces zvětšování duše v přírodních podmínkách koreluje s úrovní energičnosti člověka. A ke množstevní degradaci vede dlouhotrvající dominance depresivních emocí, například chronického pocitu ukřivděnosti, sklíčenosti, útisku někým, bezvýchodnosti atd.

Existuje možnost rozšiřovat velikost vědomí pomocí speciálních meditativních metod.

Na Cestě duchovního zdokonalování se jeví jako cenný pouze růst zjemnělého, ale ne hrubého vědomí. Zjemňování se zpočátku dosahuje emocionálním slaďováním se vším překrásným ve světě Stvoření, potom slaďováním a Splynutím se Svatými Duchy, a nakonec i s Prvotním Vědomím v Jeho Příbytku.

Rozvíjení hrubosti v sobě předurčuje do pekla — na «smetiště» Evolučního Procesu.

* * *

Je teď srozumitelné, že tendence doprošování, tak charakteristická pro množství lidí, — je jedna z principiálních nejhrubších chyb? Protože pěstuje v lidech egocentrizmus, v tomto případě, v podobě jedné z jeho nejostřejších a nejodpudivějších forem — v podobě parazitizmu. «Já —chci!», «dej — mi!», «dej, dej, dej!» — to je protichůdné tomu, co si Tvůrce u nás přeje vidět!

A On si přeje, abychom se učili právě aktivní lásce-darování, lásce-dávání — svého, sama sebe — Jemu a lidem toho důstojným!

Bůh Láska jest (1 J 4:8; 4:16) a Přibližte se k Bohu a On se přiblíží k vám! (Jk 4:8) — hlásali Apoštolové ve svých Epištolách základy Učení Ježíše Krista. Reálné přiblížení k Tvůrci není možné uskutečnit jinak, nežli započetím přeměny sama sebe také v Lásku — ve vlastnostech sebe jako duše. A přitom je potřebné chápat, že egocentrické vášně a chtíče, často nazývané lidmi vzdálenými od duchovnosti — «láskou», jsou jenom karikaturami opravdové lásky.

* * *

Kde tedy Boha hledat?

On se vyskytuje všude. Kvůli Jeho hledání není třeba létat do vesmíru ani vystupovat na nějaké hory. On je i uvnitř našich těl, o čemž detailně mluvil Ježíš Kristus (L 17:21).* Ale On přebývá v jiné — jemnější — prostorové dimenzi (eonu, loce). Z ní On vidí všechno, co se děje ve Stvoření, také i s každým z nás. Ale obyčejnému člověku je pohled z Jeho strany nedostupný. K tomu, aby bylo možné Ho uvidět — je nutné vyvinout odpovídající duchovní úsilí k přeměně sama sebe. A pak se Tvůrce stane dostupným pro poznání a snadný přímý kontakt s Ním. Kde jmenovitě? — v hloubce vlastního právě rozvinutého duchovního srdce.

Blažení čistého srdce, neboť oni Boha vidět budou, — učil Ježíš Kristus (Mt 5:8).

Metodiky rozvoje duchovního srdce, ponoření do jeho hlubin, dosažení Tvůrce a Splynutí s Ním — dokonce nejen duchovním srdcem, ale všemi dan-tiany — všechno to, darované nám Jím, bylo námi popsáno v knihách a také předvedeno ve filmech.*

… Apoštol Filip píše ve Svém Evangeliu [5]: «Tohle já posílám těm, které jednoduše nezajímají slova „Otec, Syn a Duch Svatý“, ale kteří Je skutečně získávají pro sebe samotné… Získat je opravdově je možné jenom milostí Boží v realizaci veškeré úplnosti síly Kříže, což apoštolové nazvali „Pravým-a-Levým“. Kdo pronikne do tohoto — Ten už není více křesťanem, ale Kristem.». Řeč je o jedné z vyšších meditací, vykonávané z Příbytku Tvůrce, ze stavu Splynutí s Ním.

* * *

Ty znalosti, o kterých teď pojednáváme, nelze považovat za nové. Už dříve je lidem přinášeli Mesiášové, kteří se vtělovali v Atlantidě, starověkém Egyptě, Číně, Indii, Americe, Arábii, evropských zemích a v zemích jihovýchodní Asie [5]. Ale lidé ty informace obdržené od Boha zapomínali a ztráceli, texty svatých knih postupně přestávali správně chápat a jejich překlady do současných jazyků časem překrucovaly podstatu v úplný opak…

V současné době vzrůstá úroveň narkomanie, sebevražednosti a trestných činů (ze zištných pohnutek nebo jako jednoduchý projev tupé agrese) ve mnoha zemích, které se považují za «kulturní» a «civilizované», což objektivně svědčí o nedostatku správné životní orientace u obyvatelstva těchto zemí. A to přímo ukazuje na neopodstatněnost filozofických koncepcí, dominujících na naší planetě.

Proto se stala zjevnou nevyhnutelnost soustředění všech těch znalostí, které lidem sděloval Bůh, a jejich rozšiřování v podobě úplného Učení Boha, vyjádřeného přitom v dostatečně jednoduchém a všem srozumitelném výkladu.

Rozšíření biologických výzkumů na nevtělené formy života, které uskutečnil vědec-biolog a jeho spolupracovníci, dovolilo zformulovat nový, současný směr vědy — metodologii duchovního zdokonalování. Teoretické znalosti a metody tohoto směru* dovolují toho důstojným lidem reálně poznávat Boha v aspektech Tvůrce, Svatého Ducha a Absolutna. Ti, kteří dosáhli úspěchů na této Cestě, už nenacházejí žádný základ k pochybnostem, například, o pravosti Turínského Plátna: oni vidí nevtěleného Ježíše Krista se stejným obličejem, jako je na fotografiích, pořízených z Plátna. Jejich styky se živým Ježíšem, tak jako i s ostatními Božskými Učiteli (Svatými Duchy), se stávají natolik snadnými a obyčejnými, jako s ostatními vtělenými lidmi.* A tito Představitelé Tvůrce, kteří se stali plně viditelnými osobními Vyššími Učiteli, začínají vést Svoje učedníky do Jejich společného Příbytku — Příbytku Tvůrce.

… Vše, co zde bylo řečeno, může každý použít pro sebe — a vzít si z toho tolik, kolik chce a může v současné době obsáhnout. Ale ještě větší užitek — nejen z hlediska formování příznivého vlastního osudu, ale i jako vklad do Procesu Evoluce Vesmírného Vědomí — je možno získat, pokud v tom budeme pomáhat druhým lidem. Zvláště mnoho by v tomto směru mohli vykonat ti, kteří už v současnosti mají možnost ovlivňovat světový názor velkého množství lidí — v rozměrech, například, celých států.

Mnoho zdaru vám všem!

<<< >>>
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt