English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Podobenství druhé: Postav Nebeský Palác ve svém duchovním srdci
 

Podobenství Lao-C’/Podobenství druhé: Postav Nebeský Palác ve svém duchovním srdci


Podobenství druhé:
Postav Nebeský Palác
ve svém duchovním srdci

Lao-C' šel beze spěchu po cestičce.

A spolu s ním tam byl jeho Učitel Chuang-Di, neviditelný pro cizí očí.

Náhodný kolemjdoucí by jejich rozhovor neuslyšel.

A nic neobvyklého by neuviděl ani ten, kdo by je pozoroval.

Lao-C' postupně znovu získával schopnost vidět, i slyšet svého Učitele.

— Jak z Komnat Tao přicházíš sem? — zeptal se Lao-C'.

— To je snadné! — odpověděl se smíchem Chuang-Di. — Je to mnohem jednodušší, nežli do Komnat Tao vejít!

Chuang-Di s úsměvem pokračoval:

— Láska spojuje tak napevno, že ani smrt těla nemůže ten svazek přetrhnout! Všechno, co upřímně milujeme, se spolehlivě uchovává v paměti duše!

Já si na tebe pamatuji! Vzpomeň si teď i ty na život se Mnou v tom tvém vtělení… Vzpomeň si na Společný Domov, kde Poznavší Tao získávají Jednotu!

Ten, kdo třeba jen jednou vešel do takového Splynutí v Příbytku Všech Dokonalých, — ten si uchovává získané návyky navždy. A ta vzpomínka jednoho dne duši probudí — a znovu ji zavolá, aby se vydala na Cestu, vedoucí k vejití do Splynutí s Tao a k upevnění takového Splynutí! Jako když řeka míří k moři — tak i taková duše, narozená ve světě hmoty a v něm povyrostlá, usiluje k Bezbřehosti Tao! Takové duše hledají tu Jednotu, ve které nacházejí své Nejvyšší Štěstí! Pokud bychom shromáždili všechna potěšení ve světě hmoty a položili je na misku vah, nebudou pořád ještě schopné srovnávat se s tím Největším Štěstím!

Moudrý si vybírá Drahocennost Splynutí s Tao! Dává přednost tomuto Štěstí — před všemi potěšeními materiálního světa!

— Mohl bys znovu vytvořit Svoje tělo, abych Tě mohl obejmout? — poprosil Lao-C'

— Já — mohu všechno! Ale ty Mě radši obejmi bez účasti našich těl. Udělej to rukama vědomí, duše! Nebudu tě rozmazlovat “zázraky pro batolata”! Brzy si na všechno vzpomeneš. A to, co teď vnímáš jako zázraky, bude tvým normálním věděním a způsobem života.

Ale zatím — Mě obejmi pevněji, Můj milovaný!

… A Průzračná Podoba, mající Tvář a Ruce Velikého Chuanga-Di, natáhla Sama Ruce, aby objala Laa-C'.

… Intenzita doteku duší byla nesrovnatelně silnější, nežli podobná objetí mezi vtělenými lidmi…

Teď se Učitel a žák spojili dušemi.

Ten, kdo něco takové zakusil, — chápe významnost této události.

A tomu, kdo to nezažil, se něco podobného může stát v budoucnu…

…Chuang-Di pokračoval v lekci:

— Teď vzpomínej, co je třeba udělat, abys stabilně přebýval v Nebeském Paláci, který musíš vytvořit ze svého středního dantianu. Tam Mě můžeš vždy vidět a pociťovat!

Vždy měj na paměti: nesčíslné množství materiálních objektů a střídání událostí — to všechno je jen vnější projevení života. Mysl člověka klouže od jednoho vnějšího objektu nebo události — ke druhému. Prohlíží si minulost nebo sní o budoucnosti… Ale je možné mysl pokořit a naučit ji klidu! Pro to je třeba přepojit vnímání z vnějšího — na vnitřní…

K tomu dojde, jestliže mysl ponoříme do středního dantianu, nebo, což je to samé, do čakry anáhaty.

Poté bychom tu měli vyčistit prostor a vytvořit Nebeský Palác duše, kde pak může žít také — Částí Sebe — i Nekonečné Božské Vědomí Tao.

Jinými slovy, v rozlehlých hlubinách rozvinutého duchovního srdce musí být postaven Nebeský Palác pro Tao!

A pak budeme moci i sami žít ve vnitřních komnatách toho Paláce, a nermoutit se už smutkem a nejásat nad úspěchy, protože budeme znát Základ všeho — Tao!

Jestliže pozveš do toho domu Mne, pak tam Já přijdu ze Svého Domu — Příbytku Tao. A Já tam budu k tobě přicházet znovu a znovu, dokud nedokážeš sám přijít do Mého Domu a usídlit se v Něm navždy! Je to Nekonečný Božský Domov všech Te! Tam Oni všichno tvoří Jedno, a to Jedno nazývají Tao!

Takovým způsobem se tvoje duchovní srdce může stát domovem pro Te, i pro Tao, i pro tebe samotného!

… Teď se Lao-C' začal ponořovat do duchovního srdce, a dělal to uvědoměle, a ne spontánně, jak to bylo předtím, když se z emocí, které se ho zmocňovaly při kontaktu s Chuangem-Di, celá jeho duše přeměňovala v lásku.

Ale zatím ten prostor nebyl příliš velký ani dostatečně průzračný…

Chuang-Di pokračoval:

— Pociť ruce duše — to znamená, ruce duchovního srdce, sounáležité s ním. S pomocí těch rukou tu můžeš zavést pořádek a čistotu — pro to, abys tam mohl pozvat Mě!

Už dávno jsi tu neuklízel. A kvůli tomu vnitřní komnaty duše začaly být podobné domu, ve kterém dávno nikdo nežije…

… Chuang-Di na čas Svého žáka opustil.

A Lao-C' se dal do uklízení svých vnitřních komnat.

Brzy začaly být podobné křišťálovému pokoji, zářícímu na světle jako briliant!

— Výborně jsi zapracoval, abys Mne mohl přijmout! — projevil Se znovu Chuang-Di.

A pokračoval:

— Prostor, obemykaný duchovním srdcem, může být zpočátku malý. Ale ten, kdo usiluje o Splynutí s Tao, ho musí prohlubovat a poté rozšiřovat znovu a znovu, a snažit se ho udělat nekonečným — jako Tao!

Rukama vědomí rozšiř svůj Nebeský Palác, aby nebylo neslušné Mě tam zvát, a aby se tam mohlo vejít ze Mě co nejvíce!

… Lao-C' se opřel rukama vědomí do průzračné stěny svého Nebeského Paláce, a, ó zázrak! — ona se poddala a lehce odjela do nekonečné dálky… To samé udělal s ostatními stěnami, podlahou a stropem předtím malého prostoru… Ještě kousek, ještě, a teď už — Svoboda a Prostor, Světlo a Blaženost!…

— Tak — teď už je to skutečně Nebeský Palác! — pochválil ho Chuang-Di. — Ale měj na paměti, že to, na co jsi ty potřeboval úplně málo času, budou tvoji žáci muset dělat mnohem komplikovaněji. Někteří budou potřebovat měsíce, ba i roky. Vždyť Já ti teď — všehovšudy — jen pomáhám vzpomenout si na to, co jsi věděl a uměl v předchozím životě na Zemi. A jen z toho důvodu to všechno bylo možné udělat tak lehce a rychle.

— Co mám dělat teď? Jak mám žít?

— Žít — se Mnou, a při tom vzpomínat a studovat i nadále Velikou Cestu!

— Ale teď — kam mám jít?

— Teď — zahni doleva. Na tom místě si koupíš bílého oslíka. Potom si sbal psací potřeby — a vydáme se na cestu. Čeká nás velká práce.

A opravdu, když Lao-C' odbočil doleva, dostal se na cestu, vedoucí k trhu. Shon a rámus tržiště se na něj přivalily ze všech stran. Ale, kupodivu, vůbec nenarušily klid, který panoval v Nebeském Paláci Lao-C'.

Procházel mezi prodávajícími a kupujícími, a při tom pociťoval přítomnost Chuanga-Di.

Právě uviděl člověka, prodávajícího osla. Ale Chuang-Di řekl:

— Tenhle ne! Jdeme dál!

… Lao-C' se podivoval svým novým pocitům: on rozmlouvá s Nesmrtelným právě tak jednoduše, jako se vtěleným člověkem! A přítomnost a slova Chuanga-Di pociťuje dokonce živěji, nežli hluk trhu!…

A teď, konečně, našli milého bílého oslíka…

Lao-C' začal s prodavačem projednávat podmínky transakce… a ztratil pociťování přítomnosti Chuanga-Di…

Nakonec byl oslík koupen.

— Značně jsi ho přeplatil. Bývalý hospodář byl k tomu dobrému zvířeti krutý a nezasloužil si dostat tolik zaplaceno! — uslyšel najednou. No ale dobře — na první naši společnou akci — to není až tak špatné…

… Lao-C, instruovaný Chuangem-Di, rychle dokončil všechnu práci a uspořádal si majetkové záležitosti. Potom si sbalil psací potřeby a trochu jídla na cestu.

<<< >>>
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt