English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Podobenství o Zlatém Kvítku, Řece Lásky a Nesmrtelném Zahradníkovi
 

Božská podobenství/Podobenství o Zlatém Kvítku, Řece Lásky a Nesmrtelném Zahradníkovi


Huang

Podobenství o Zlatém Kvítku, Řece Lásky a Nesmrtelném Zahradníkovi

Mnoho legend vypráví o tajemství Kvítku Srdce. Některé legendy ho nazývají Kvítkem Života, další o něm mluví jako o Zlatém Kvítku, jiné ujišťují, že je to — Kvítek Nesmrtelnosti. Všechny tyto názvy — nejsou náhodné: ony vyjadřují blaženou vůni tohoto Kvítku a poodhalují závoj tajemství, který ho obklopuje…

… Žil kdysi v nevelké dolině, ukryté v horách, jeden člověk. Lehce a světle žil! Jedni ho nazývali svatým, druzí ho nazývali mnichem, jiní — Osvíceným.

Ale on sám nic takového o sobě neříkal a nemyslel si.

Sám sebe někdy nazýval zahradníkem. Ačkoliv … neměl zahradu. Pěstoval jen jeden jediný kvítek — Zlatý Kvítek Duchovního Srdce, který dává Nesmrtelnost.

Žil ten člověk — prostě. Žil — a radoval se z bytí, kterému přihlížel! Přátelil se s horami, ve kterých žil, s větry, které se proháněly nad jeho nevelkou dolinou, s trávou a s květy, které tam na jaře rozkvétaly a krášlily jeho příbytek celé léto. Přátelil se s hvězdami, které se na něj usmívaly v noci, i se sluncem, které svítilo ve dne. Přátelil se také s oblaky a se sněhy které přikrývaly jeho klid v pozdním podzimu a v chladné zimě.

Někdy k němu přicházela zvířata nebo přilétali ptáci — to byli jeho přátelé. Nebo přicházeli lidé, kteří potřebovali pomoc a vyléčení. A on všem pomáhal, nikdy nikomu pomoc neodepřel.

Dlouho-předlouho žil ten člověk. Ale potom, když vypěstoval svůj Kvítek a nadešel k tomu čas — odešel k ostatním Nesmrtelným a stal se Zahradníkem, Který seje semena a pěstuje sazenice, ze kterých vznikají nové Zlaté Kvítky.

A zanechal lidem vzpomínku na svůj Zlatý Kvítek, který dává Nesmrtelnost, a na Pramen Řeky Lásky, která teče a napájí vyrůstající Kvítky.

… Tajemství Zlatého Kvítku bylo pro lidi přitažlivé. Vystupovali do hor, aby vyhledali Kvítek Nesmrtelnosti. Nacházeli tam různé květy, nemilosrdně je otrhávali, vyráběli z nich prášky a výtažky, odvary a masti… Ale tyhle lektvary nikoho neudělaly Nesmrtelným…

Jiní se domnívali, že je zázračná síla utajena v kořenech. A vykopávali kořeny a zbytečně hubili tato něžná stvoření…

Najít Zlatý Kvítek se tak nikomu nepodařilo… Jeho tajemství zůstalo nerozluštěné…

… Ale jednou na to místo přišel mládenec, jehož milovaná byla těžce nemocná. Říkali mu, že umírá. Ale jeden léčitel řekl, že se může uzdravit, pokud jí on daruje Kvítek Života.

Mládenec se odebral do hor a nalezl tam překrásný kvítek. Měl tak velice něžnou korunku, že se mládenec rozhodl, že je to ten pravý Kvítek Života! Spustil se před kvítkem na kolena…, ale nemohl ho utrhnout: soucit k životu — mu nedovolil zahubit takovou krásu!… Mládenec sepjal ruce a zašeptal: „Odpusť!“ A nebylo jasné: obrací-li se ke své milé nebo ke kvítku…

V ten okamžik zazněl Hlas: „Ten, kdo si váží života, — je hoden pomoci!“

Hlas patřil Božskému Zahradníkovi. Tak, jako i všichni ostatní Nesmrtelní, i on se mohl objevovat v libovolném čase na libovolném místě.

On sám — se celý skládal ze Světla a Pokoje. Od každého Jeho pohybu a slova přicházela Blaženost.

„Jsem rád, že jsi ušetřil tento kvítek!“ — řekl.

„Dívka, kterou miluji, umírá…“ — zašeptal mládenec, sotva slyšitelně.

„Tobě řekli, abys jí daroval Kvítek Života. Ale Kvítek Života není možné utrhnout a přinést. Je možné ho jenom vypěstovat z vlastní srdečné lásky, napájené Řekou Lásky!“

„Ale moje milovaná umírá právě teď… A já jí nestihnu pomoci…“ — odvětil mládenec.

„Nebuď smutný, Já vám pomůžu. Tímhle směrem — je Pramen Řeky Lásky. A tam proudí čistý potůček. Naber do dlaní vodu a řekni ze srdce svého duchovního — té vodě: „Miluji tě!“ Potom s ní zalij ten kvítek — a řekni mu totéž: „Miluji tě!“ Za nějaký čas se na okvětních lístcích objeví kapičky rosy. Seber kapičky rosy s kvítku — bude to stačit, abys vyléčil tvojí milovanou! Ale dokud budeš čekat na objevení kapiček rosy na okvětních lístcích, vejdi do Řeky Lásky — a snaž se pochopit Zákony Lásky, podle kterých může žít člověk na Zemi šťastně!“

Zahradník vysvětlil mladíkovi, jak se má pohroužit do Proudu Živého Světla Řeky Lásky — a zmizel.

Mládenec dlouho pobýval v tom Proudu a vnímal zpívající proudění Živé Řeky, které vyprávělo o tajemstvích bytí — o zákonech Tao.

A pochopil to, že láska přeměňuje lidský život! Ale ten kdo nemá lásku srdečnou, — nemůže vstoupit do Řeky Lásky! Duše, ve kterých nehoří světlo lásky — nejsou schopné dotknout se Proudu Živé Lásky — a tím jsou zbaveny štěstí.

Ti, kteří žijí, aby darovali svoji lásku, — ti žijí a rostou v Proudu Řeky Lásky, ve kterém proudí Světlo, Radost a Blaženost! A šťastni mohou být — jen oni!

A když mládenec, naplněný štěstím, pochopil tohle všechno a sám se přeměnil — uviděl průzračné kapičky na okvětních lístcích kvítku. Šetrně posbíral ty kapičky rosy z lístků — a pospíchal ke své milované. Ona si vzala Zahradníkův lék — a uzdravila se.

… Žili pak v pokoji a štěstí: vždyť jejich život protékal Řekou Lásky!

… Když vyrostl jejich syn a stal se mládencem, rozhodl se, že se sluší, aby poděkoval Nesmrtelnému Zahradníkovi za zázračné uzdravení jeho matky; za život, který jí daroval, a tím pádem — i jemu samému.

A vydal se na cestu, aby vyhledal tu maličkou dolinu v horách.

Vystupoval stále výše — a kochal se krásou, která se otevírala před jeho pohledem. Majestátní hory ho vítaly svými vrcholky, ozářenými sluncem. Ovíval ho něžný větřík, poletující prostorem. Květiny, které zdobily dolinu, ho obdarovávaly svou vůní. On šel — a za noci se na něj usmívaly hvězdy, a slunce svým světlem ozařovalo každý jeho den.

Našel maličkou dolinu v horách, kde kdysi žil Nesmrtelný Zahradník, i Pramen, ze kterého pramení Řeka Lásky.

A pomyslel si tehdy: „Jak bych chtěl i já sám vypěstovat Kvítek Života — a potom vyprávět o té Cestě k opravdovému štěstí!“

A vtom uviděl Nesmrtelného Zahradníka. Zahradník řekl: „Ať se splní to, co chceš!“ Protože toužíš nejen po svém osobním blahu, ale i po blahu pro ostatní lidi! Ukáži ti, jak — z Tišiny Tao — v srdci duchovním lidském rozkvétá Kvítek Života! Ukážu Ti Hlubiny, ze kterých vychází jeho kořen! A pak — dokážeš vypěstovat svůj kvítek a vyprávět lidem o tajemství Kvítku Života — Kvítku Srdce, který vyrůstá z Nekonečného Tao a rozkvétá v duši lidské! A z tebe se pak také může stát Zahradník!

<<< >>>
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt